Slečna Borůvka

Otázky a Odpovědi aneb Slečna Borůvka

23. listopadu 2011 v 20:57 | Slečna Borůvka
  1. Co bylo vašim impulzem k hubnutí?
    - Hlavně to, že jsem se necítila dobře ve společnosti a celkově mezi lidmi. Také přítel mi dával najevo, ať se sebou něco dělám a nejvíce najevo mi to dala váha, na kterou jsem si stoupla.
  2. Jaký je váš vytoužený cíl?
    - Dostat se do dobré fyzické a psychické kondice, dostat se váhu 48kg a být spokojená hlavně sama se sebou.
  3. Kde berete motivaci k hubnutí?
    - Rozhodně na svém blogu a na blogu vás mých drahých hubňulek, bez vás by to rozhodně nešlo. Také dost v časopisu Dieta a také na ulici mezi lidmi, kde denně vidím těžce obézní děti nebo starší lidi což je dost odstrašující případ i když chápu, že někteří za to nemohou (.. problémy se štítnou žlázou například. )
  4. Jak jste se stravovala před hubnutím?
    - Dost špatně. Jedla jsem cokoliv naco jsem měla chuť, nijak jsem se neomezovala a také to na mě šlo a pořád jde vidět. Prostě jsem byla zastáncem toho, že když má člověk chuť nebo hlad, tak se má najít a netrápit své tělo mučidli, jako diety a cvičení, byla jsem hloupá a blbá.
  5. Jaké jsou vaše největší hříchy?
    - Občas nějaké to zhřešení u čokolády. Největší chutě mám, když se dívám na nějaký film, to mě dost honí mlsná. Jinak hříchy jsou spíše takové, že mě někdo pozve na večeři ( rodiče nebo přítel ) a to se čas od času prostě nesmí odmítnout. Jinak celkově hříchy ani nejsou.
  6. Co jste naopak v hubnutí uvítala?
    - Rozhodně menší velikosti oblečení. Toužebné pohledy a flirty od opačného pohlaví. Přítelovu radost. Zlepšení problému s dechem. Menší číslo na váze. Prostě celkově super, když jsou kila dolů, tak je vše fajn.
  7. Hubne s vámi ještě někdo?
    - V realném životě spíše máma, ta se snaží jak kdy, někdy ano a někdy naopak ne. Ona je taková spíše podpora. Přítel, ten místo podpory spíše dělá naschvál chutě a provokuje, zkouší mě tím. Jinak semnou hubnete spíše "vy", holky z blogů.
  8. Máte pocit, že jste našla cestu ke zdravému životnímu stylu?
    - Mám pocit, že ano i ne. Občas je to fajn, jím zdravě a pohybu mám dost, kila jdou dolů "jedna báseň", ale občas jsou dny, kdy se prostě přejím nebo sním něco nezdravého, takže ano, našla jsem cestu zdravého stylu, jen mi schází naučit se po ní jít a neklopítat.
  9. Baví vás pohyb?
    - Upřímně ne! Je to taková noční můra, ke které se prostě musím dost přemlouvat, ale to spíše u posilování. Co se tance týče, to jsem až moc akční.
  10. Jak často sportujete?
    - Pokud to jde, tak každý den co nejdéle, ale záleží na času a únavě. Prostě to občas nejde tak, jak si představuju nebo to nejde přece podle plánu, který si stanovím. Navíc mi ani tak nezáleží na tom, jak často sportuji, ale jestli dělám něco, co opravdu pomáhá mému tělu.
  11. Jaký je váš osobní fígl na hubnutí?
    - Myslím, že vcelku žádný, jím zdravě, méně, hýbu se. To je ten hlavní fígl a na kterého prostě platí něco jiného.
Tak co holky.. Pokud máte čas, odpovězte na tyto otázky do komentářů, ráda si přečtu odpovědi.

http://2.bp.blogspot.com/_ijU8xX9PNM4/TDc7D-FxV7I/AAAAAAAANUo/e9frvbUdWoA/s400/tumblr_l4mu975neE1qcqug0o1_400.jpg

Pohyb.

5. listopadu 2011 v 8:58 | Slečna Borůvka
Spánku i bdění v lásce i snění jsem pohyb.
Jsem blesk s třeskem, jsem pohyb.
Tělo se chvěje, život mě hřeje, jsem pohyb.

Uvnitř mí hrudi hlodá běs
mluví jazykem rytmu
a říká mi, buď.

http://www.zastavki.com/pictures/1280x800/2010/Creative_Wallpaper_Break_dance_022404_.jpg

http://fc09.deviantart.net/fs71/f/2010/015/4/2/Elements_of_Breakdance_by_sansprenom.png

Můj věčný kolotoč s váhou aneb můj dosavadní příběh.

2. listopadu 2011 v 7:56 | Slečna Borůvka
1995 - Narodila jsem se jako obtloustlé miminko, dali mi hnusné jméno a prý jsem od narození papkala jako prasátko.
1996 - Byly jsme u babičky na víkend. Měla jsem hlad a moji rodiče spali, začala jsem plakat a přišla si pro mě babička, aby mě uspala. Nedařilo se jí to a nějak vyvodila, že mám hlad. V ledničce měla jogurt, který byl pár měsíců prošlí, ale nevšimla si toho a nakmila mě jím. Zvracela jsem celý den, vše, co jsem od toho dne snědla šlo ven. Rodiče semnou šli do nemocnice a zjistili, že mám bulímii, kterou mi babička jogurtem přivodila a jelikož jsem byla roční miminko, strávila jsem rok v nemocnici na umělé výživě.
1997 - Vrátila jsem se domů z nemocnice. Uměla jsem chodit, mluvit, smát se, běhat. Byla jsem hubeňoučká a všude mi lezly kosti.
1998 - Stěhovali jsme se s rodiči z pronájmu do jedné bytovky na Blanensku. Byly mi tři roky a uměla jsem vše co by mělo dítě v mém věku umět. Máma semnou chodila na procházky a místní děti v mém věku si mě všimly, bydleli taky na bytovce a tak jsme si chodili hrát před bytovku.
1999 - Byla jsem hyperaktivní dítě. Pořád jsem běhala, skákala a dělala jsem blbosti, měla jsem na svůj věk perfektní váhu.
2000 - Přelom do jiného století. Můj táta si vždy přál syna, ale nikdy se mu to nepovedlo, jsem jedináček a tak se musel spokojit semnou jakožto s dcerou co má jeho krev. Chtěl ze mě mít kluka. Vzal mě na led. Měla jsem kanady. Koupil mi velkou úžasnou hokejku, kterou mám dodnes. Naučil mě hokej. Každou noc jsme se vraceli z ledu a já měla modřiny na lýtkách, stehnách a měla jsem obražené kosti. Proč? Když jsem nedala gól, když jsem na ledě upadla, když jsem udělala sebemenší chybu, vzal táta svoji hokejku a mlátil mě s ní do kostí. Chtěl, abych na ledě byla perfektní.
2001 - Zápis do první třídy ve škole. V tělocviku jsem byla nejlepší. Učitelé mě posílali na všechny olympiády co byly. Byla jsem nejlepší v běhu. Uběhla jsem vše za nejlepší čas jakoukoliv trasu, kterou po mě kdo chtěl. Po škole jsem chodila hned ven a do noci jsme hrávali fotbal nebo vybíjenou s kamarádama.
2002 - Táta mě zapsal do týmu Komety. Nechtěli mě do týmu na plac na opravdové zápasy. Nechávali mě u sebe alespon na trénink a i přesto jsem byla nejlepší. Byla jsem lepší než kluci, kteří semnou hráli. Trenér mě chtěl nasadit do zápasu, ale neudělal to, nechtěl aby se mi jako holce něco při zápase stalo a tak jsem s hokejem sekla a tátu to málem zabylo.
2003 - Moji rodiče koupili dům, v bytovce je to už nebavilo a tak chtěli do domečku. Koupili jeden statek, který celý rok 2003 opravovali. Já jsem byla věčně sama. Nejedla jsem. Byla jsem prostě hubeňoučká a jelikož jsem věděla, že můj pobyt na bytovce a ve vesnici končí, užívala jsem si venku každičký den.
2004 - Stěhování nastalo. Bylo mi devět a my jsme se stěhovali jinam. Nechtěla jsem opustit starý život. Musela jsem do nové školy. Musela jsem opustit svoje místo a svůj domov. V nové škole jsem byla looser, nepřijali mě. Měli zajeté koleje a nechtěli mě mezi sebe vzít a tak jsem nechodila ven. Celý rok jsem seděla doma a jedla a nehýbala jsem se. Pořádně jsem stlousla.
2005 - Našla jsem si pár přátel v nové vesnici, ale pořád to nebylo ono, byla jsem prostě při těle a nešlo to dolů.
2006 - Ve vesnici kde jsem bydlela byla taková ta skupinka holek, které všichni poslouchali, patřila jsem mezi ně a ani nevím, jak jsem se k nim dostala. Prostě jsem byla "jejich". Chodila jsem s nimi ven, ale nebylo to to co jsem chtěla. Oni jen seděli v parku a jedli Chypsi, pomlouvali a smáli se. A já? Nudila jsem se. Chtěla jsem si cokoliv zahrát, jít se projít. Ne, nic.
2007 - Našla jsem si novou kamarádku a pořád jsem byla bůček a ona vedle mě byla ta překrásně hubená.
2008 - S onou kamarádkou s roku 2007 jsme byly nejslepší kamarádky, ona si našla kluka a já také. Začala jsem kouřit dvě krabičky denně a neuvěřitelně jsem zhubla, navíc jsme s přítelem chodili pořád na procházky, takže jsem měla pohyb, žádný čas na jídlo a do toho velké dávky nicotinu. Byla jsem štíhlá a padli mi v obchodě kdejaké džíny.
2009 - Přítel se semnou rozešel. Byla jsem sama. Nejedla jsem. Nepila jsem. Nespala jsem. Stala se země troska. Po pár měsících jsem se oklepala a začala jsem jíst. Začala jsem se stýkat s lidmi z bytovky ve které jsem bydlela před několika lety a kila ze mě opět lítala. Jelikož jsem tam trávila celé dny, neměla jsem kde se najíst a pořád jsme chodili po venku. Prostě jsem zhubla opět.
2010 - Byla jsem opět tlustá jako bečka. Hormony, puberta? Prostě se to stalo. Začala jsem chodit s dalším klukem a kila šla opět dolů, ale moje máma chtěla, ať beru antikoncepci. Poté jsem ztloustla 10kg. A moje váha byla na 70kg.
2011 - Přítel najednou zjistil jaká jsem koule. Bál se na mě sáhnout, štítil se mě, nepřitahovala jsem ho v posteli. Ponižoval mě urážkama o mojí postavě a tak jsem si řekla DOST. Někdy mi hubnutí jde, někdy ne... Ale dokážu to.

Info o mě aneb kdo je vlastně Slečna Borůvka

31. října 2011 v 5:53 | Slečna Borůvka
Jméno: Slečna Borůvka.
Věk: 16.
Znamení: Kozoroh.
Datum narození: 16.1.1995
Barva očí: Zeleno-hnědé.
Barva vlasů: černé.
Zájmy: Hudba, přátelé, párty, přítel, sport, relax, procházky.
Co miluje: Hudbu, tanec, nakupování, rodinu, přítele.
Co nenávidí: Faleš,, strach, ananas, nevěru, lži.
Oblíbené jídlo: Jakékoliv ovoce, cereálie a saláty.
Motto: Vteřinu na rtech, roky na stehnech,..
Oblíbená barva: všechny barvy jsou mé oblíbené.
Výška: 159cm
Váha: 67kg
Chci zhubnout: na 47kg
 
 

Reklama